Následující obsah je přeložen z čínského zdroje strojovým překladem bez následné úpravy.
Překlad japonštiny do čínštiny je jednou z běžných výzev v překladatelské práci, zejména kvůli rozdílům v jazykové struktuře, kulturním zázemí a gramatice, které činí proces překladu velmi složitým. V japonském překladu existuje mnoho obtíží, se kterými se čínští překladatelé často setkávají, zejména pokud jde o gramatické rozdíly, výběr slovní zásoby, honorifiky a ústní vyjadřování. Tento článek se těmito překladatelskými obtížemi podrobně zabývá a nabídne odpovídající řešení.
1. Rozdíly v japonské gramatice
Gramatické rozdíly mezi japonštinou a čínštinou jsou jednou z běžných obtíží při překladu. Větná struktura v japonštině je obvykle v pořadí „podmět + předmět + přísudek“, zatímco v čínštině je flexibilnější, zejména v mluveném jazyce, kde se pozice přísudkového slovesa může měnit v závislosti na kontextu. Japonština navíc používá částice k označení gramatických vztahů, zatímco čínština používá slovosled a funkční slova (jako „de“, „lai“ atd.) k označení gramatických vztahů. Řešení: Při překladu je prvním krokem rozebrat japonské věty, pochopit gramatické funkce každé části a poté provést přiměřené úpravy podle gramatických pravidel čínštiny. Například v japonštině se jako označení podmětu obvykle používají „が“ nebo „は“ a při překladu lze podmět odvodit z kontextu a upravit větnou strukturu. Kromě toho je třeba běžné obrácené věty nebo věty s vynechanými podměty v japonštině doplnit nebo přepsat podle čínských zvyklostí.
2. Problémy s výběrem slovní zásoby
Některá japonská slovní zásoba nemá v čínštině přímo odpovídající slova, což ztěžuje výběr slovní zásoby při překladu. Například japonské slovo „おরれ様“ nemá v čínštině zcela ekvivalentní slovo. Ačkoli jej lze přeložit jako „tvrdá práce“ nebo „tvrdě jste pracovali“, kontext a vyjádření obou pojmů nejsou zcela shodné. Řešení: Pokud se překladatelé setkají se slovní zásobou, která si přímo neodpovídá, musí provést příslušné úpravy na základě kontextu. Například u výrazů jako „vyčerpaný“ lze zvolit různé překladové metody na základě formality kontextu. Kromě toho lze u některé slovní zásoby s kulturními charakteristikami zvolit vysvětlující překlad nebo použít další věty s vysvětleními, aby čtenáři cílového jazyka porozuměli.
3. Překlad čestného a pokorného jazyka
Úcta a skromnost jsou v japonštině důležitými jazykovými prvky, zatímco v čínštině podobné výrazy neexistují. Proto je překlad čestných a pokorných výrazů z japonštiny do čínštiny velkým překladovým problémem. V japonštině se čestná slova neodrážejí pouze ve změnách sloves, ale také ve specifické slovní zásobě a větných strukturách, jako například „ございます“ a „おっしいる“, které vyžadují zvláštní pozornost. Řešení: Při překladu čestných slov do japonštiny musí překladatelé zvážit vyjadřovací zvyklosti a kulturní zázemí čínštiny. Při formálních příležitostech je možné použít čestná slova jako „vy“, „gui“ atd. V hovorovějším prostředí lze čestná slova vhodně vynechat. Některé čestné výrazy v japonštině lze navíc vyjádřit změnami tónu, například „おっし동る“, které lze přeložit jako „říci“ a vyjádřit úctu prostřednictvím kontextu.
4. Fenomén opomenutí v japonštině
V japonštině se některé větné členy často vynechávají, zejména v mluveném jazyce. Například v japonštině se často vynechává podmět „きまか?“ a „きまか?“ lze přeložit jako „jít?“, ale vynechanou část je často třeba v čínštině objasnit. Tento jev vynechání vyžaduje, aby překladatelé vynechané části odvodili na základě kontextu. Řešení: Při překladu je nutné vynechané části doplnit na základě kontextu. Například v japonštině se podmět „きまか?“ v mluveném jazyce vynechává, ale při překladu do čínštiny by se podle situace měly přidat podměty jako „vy“ nebo „my“, aby byla zajištěna integrita věty a srozumitelnost vyjádření.
5. Vliv kulturních rozdílů na překlad
Kulturní pozadí Japonců a Číňanů se liší, což ztěžuje přímou ekvivalentnost některých výrazů nebo zvyků v překladu. Zejména pokud jde o zvyky, tradice a společenskou etiketu, může překlad vyžadovat kulturní úpravy. Například v japonštině nemají výrazy „いただきます“ a „ごちそうさました“ v čínštině zcela ekvivalentní výrazy, takže při překladu je třeba zohlednit kulturní rozdíly. Řešení: V této situaci musí mít překladatelé určitou úroveň mezikulturního povědomí. U kulturně specifických výrazů lze použít kulturní adaptaci nebo poskytnout dodatečný vysvětlující překlad, který pomůže čtenářům v cílovém jazyce jim porozumět. Například „いただ〚す“ lze přeložit jako „Začal jsem jíst“, zatímco „っちそうした“ lze s příslušnými anotacemi nebo vysvětleními přeložit jako „Děkuji za vaši pohostinnost“.
6. Částice nálady a příslovce v japonštině
V japonštině existuje mnoho slov s tónovým označením a příslovcí, která vyjadřují emoce, postoje nebo tón mluvčího. Tyto modální částice a příslovce často nemají v čínštině přímé ekvivalenty. Například v japonštině částice jako „ね“, „よ“ a „かな“ nemají v čínštině přesně stejné částice. Řešení: Při překladu můžete v čínštině použít odpovídající tónová slova podle potřeb kontextu. Například „ね“ lze přeložit jako „ba“ nebo „správně“ a „よ“ jako „oh“ nebo „ah“. Výběr vhodných tónových slov na základě kontextu může zachovat tón původního textu a zároveň učinit překlad přirozenějším.
7. Zacházení s dlouhými a souvětími
Běžné struktury dlouhých a souvětí v japonštině někdy představují pro překladatele výzvu, pokud jde o členění vět. V japonštině spojují souvětí různé části věty pomocí částic a spojek, zatímco v čínštině dlouhé věty často vyžadují úpravu větné struktury, aby se jasně vyjádřily. Řešení: Složité japonské dlouhé nebo souvětí mohou překladatelé rozdělit podle jejich významu a zjednodušit je do několika kratších vět, aby odpovídaly čínským vyjadřovacím zvyklostem. Kromě toho je třeba věnovat pozornost vztahům mezi částmi každé věty, aby se předešlo problémům s nejasnou logikou nebo nepřesným vyjadřováním v překladu.
8. Shrnutí
Překlad japonštiny do čínštiny je náročný proces, který zahrnuje různé obtíže, jako jsou gramatické rozdíly, výběr slovní zásoby, honorifiky a ústní vyjadřování. Prostřednictvím hloubkové analýzy těchto překladatelských obtíží lze zjistit, že za každou z nich existují řešení. Překladatelé potřebují solidní jazykový základ, flexibilní využívání jazykových dovedností a mezikulturní citlivost, aby lépe dokončili překladatelskou práci z japonštiny do čínštiny. V procesu překladu do japonštiny může řešení těchto obtíží nejen zlepšit přesnost a plynulost překladu, ale také podpořit vzájemné porozumění a komunikaci mezi oběma jazyky a kulturami.
Čas zveřejnění: 24. dubna 2025