Následující obsah je přeložen z čínského zdroje strojovým překladem bez následné úpravy.
Při překladu z vietnamštiny a čínštiny často dochází k nedorozuměním, která nejen ovlivňují přesnost překladu, ale mohou také vést k nedorozuměním nebo chybnému šíření informací. Zde jsou některé běžné mylné představy o překladu a odpovídající řešení.
1. Rozdíly ve struktuře jazyka
Mezi vietnamštinou a čínštinou existují značné rozdíly v gramatické struktuře. Větná struktura ve vietnamštině je relativně flexibilní, slovesa se obvykle nacházejí uprostřed věty, zatímco čínština klade větší důraz na pevné pořadí podmětu, přísudku a předmětu. Tento strukturální rozdíl může snadno vést k nedorozuměním nebo ztrátě informací během překladu. Například ve vietnamštině může být k vyjádření potvrzení použita dvojitá negace, zatímco v čínštině je k vyjádření stejného významu zapotřebí explicitnější kladná slovní zásoba.
Řešením tohoto problému je provést vhodné úpravy gramatické struktury věty, aby se zajistilo, že přeložená čínská věta odpovídá vyjadřovacím zvyklostem čínského jazyka. Překladatelé musí hluboce porozumět záměru původního textu a provést přiměřené revize na základě čínských gramatických pravidel.
2. Problematika doslovného překladu slovní zásoby
Doslovný překlad slovní zásoby je jednou z častých mylných představ v překladu. Ve vietnamštině a čínštině existuje mnoho slov, která mají odlišný význam, a dokonce existují situace, kdy si je nelze přímo odpovídat. Například vietnamské slovo „cả m ơ n“ se přímo překládá jako „děkuji“, ale v praxi může čínské slovo „děkuji“ nést formálnější nebo silnější emocionální tón.
Aby se předešlo nedorozuměním způsobeným doslovným překladem slovní zásoby, měli by překladatelé volit vhodnou čínskou slovní zásobu na základě skutečných potřeb kontextu. Klíčem je pochopení kulturního pozadí a emocionálního vyjádření původního textu a výběr čínského výrazu, který dokáže vyjádřit stejný záměr.
3. Idiomy a jejich zneužívání
Idiomy a fráze jsou při překladu často špatně chápány, protože tyto výrazy mají často jedinečné kulturní pozadí a kontext. Ve vietnamštině nemusí mít některé idiomatické výrazy a fráze přesné odpovídající výrazy v čínštině. Například vietnamská fráze „Đ i ế c kh ô ng s ợ s ú ng“ (doslovný překlad jako „nebojím se zbraní“) nemusí mít v čínštině přímý odpovídající idiom.
Metodou řešení tohoto problému je sdělit čtenářům význam idiomů nebo frází prostřednictvím volného překladu, nikoli doslovného překladu. Překladatelé musí rozumět praktickému významu těchto idiomů v kultuře a používat podobné čínské výrazy k vyjádření stejných pojmů.
4. Nedorozumění způsobená kulturními rozdíly
Kulturní rozdíly představují další velkou výzvu v překladu. Kulturní rozdíly mezi Vietnamem a Čínou mohou vést k nedorozuměním v určitých pojmech nebo výrazech. Například ve vietnamské kultuře mohou mít určité výrazy specifické společenské nebo historické významy, které nemusí být v čínštině dobře známé.
Aby překladatelé překonali problémy způsobené kulturními rozdíly, musí mít hluboké znalosti o obou kulturách, být schopni jasně identifikovat jedinečné projevy těchto kultur a během překladu je vysvětlit nebo upravit tak, aby lépe porozuměli čínským čtenářům.
5. Odchylka tónu a intonace
Tón a intonace se mohou v různých jazycích lišit. Vietnamština a čínština se také liší v tónu při vyjadřování zdvořilosti, důrazu nebo negace. Tyto rozdíly mohou vést ke ztrátě nebo nepochopení emočních barev během překladu. Vietnamci například mohou používat slova se silným tónem k vyjádření zdvořilosti, zatímco v čínštině mohou být zapotřebí jemnější výrazy.
Překladatelé musí upravit tón a intonaci podle čínských vyjadřovacích zvyklostí, aby zajistili, že přeložený text splňuje čínské standardy, pokud jde o emoce a zdvořilost. Věnujte pozornost jemným jazykovým rozdílům, aby byla zajištěna přesnost a přirozenost překladu.
6. Překlad patentovaných termínů
Překlad vlastních jmen je také běžnou mylnou představou. Ve vietnamštině a čínštině mohou existovat nesrovnalosti v překladu vlastních jmen, jako jsou místní názvy, osobní jména, organizační struktury atd. Například vietnamské místní názvy mohou mít v čínštině více překladů, ale tyto překlady nejsou vždy jednotné.
Při práci s vlastními jmény by se překladatelé měli řídit zásadou konzistence a používat standardizované překladové metody. V případě nejasných patentovaných termínů je snadné konzultovat relevantní materiály nebo odborníky, aby se zajistila přesnost a konzistence překladu.
7. Rovnováha mezi doslovným a volným překladem
Doslovný překlad a volný překlad jsou dvě důležité metody překladu. Při překladu z vietnamštiny do čínštiny doslovný překlad často vede k nedorozuměním nebo nejasným významům, zatímco volný překlad může lépe vyjádřit záměr původního textu. Přílišný volný překlad však může způsobit, že překlad ztratí určité detaily nebo prvky původního textu.
Překladatelé musí najít rovnováhu mezi doslovným a volným překladem, přičemž musí být věrní původnímu textu a zároveň přizpůsobit překlad vyjadřovacím zvyklostem čínštiny. Díky hlubokému porozumění původnímu textu mohou překladatelé učinit překlad přirozenějším a srozumitelnějším a zároveň zachovat informační přesnost.
8. Nedostatek kontextu a znalostí o pozadí
Přesnost překladu často závisí na důkladném pochopení kontextu a znalosti pozadí původního textu. Pokud překladatel není obeznámen s vietnamskou společností, historií nebo zvyky, je snadné během překladatelského procesu přehlédnout některé detaily nebo dojít k nedorozuměním.
Aby se této situaci předešlo, měli by překladatelé před překladem provést nezbytné ověření, aby pochopili relevantní sociální, kulturní a historické pozadí. To zajistí, že překlad bude nejen přesný, ale také plně odráží záměr a kulturní konotace původního textu.
Překladatelský proces mezi vietnamštinou a čínštinou je plný výzev a složitostí. Pochopení a řešení výše uvedených běžných mylných představ může výrazně zlepšit přesnost a kvalitu překladu. Překladatelé musí mít solidní jazykový základ a kulturní znalosti a flexibilně uplatňovat překladatelské dovednosti, aby dosáhli přesného a efektivního přenosu informací v mezijazyčné komunikaci.
Čas zveřejnění: 28. listopadu 2024